Český voláč sivý
Venujem sa chovu jedného z najstarších českých plemien holubov, chovu Českého voláča (hrvoliaka) sivého (varieta Kapratý tmavohrotý a pruhový tmavohrotý). V minulosti mu hrozil úplný zánik a len vďaka zanietenosti a láske chovateľov sa tomu podarilo zabrániť a v súčasnosti sa toto plemeno teší veľkej obľube, hlavne vo východných čechách, ale aj na ostatnom území ČR a zánik mu rozhodne nehrozí. Dúfam, že k tomu svojim pričinením pomôžem aj ja svojim členstvom a činnosťou v klube Českého voláča sivého v Čechách, v súčasnosti som jeho vekovo najmladším členom a je mi cťou byť jeho súčasťou. Spoznal som tam veľmi príjemných a zároveň odhodlaných a zanietených chovateľov a ich rady sú mi veľkým prínosom v mojom chove.
MISTR CHOVU ČVS, varieta kapratý tmavohrotý za rok 2012
Viac sa o činnosti klubu dozviete na stránkach www.sivaci.cz
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
VÝSTAVY 2013:
6.-8. 9. 2013 MIKULOV Okresní výstava mláďat
1105 /13 Čestná cena
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
26.-28. 9. 2013 Výstava LEHNICE
1114 /13 Čestná cena
CHOVATELIA ZO STUPAVY V SLUŽBÁCH ZO SZCH JABLONOVÉ.
Dodo Banovič (králiky ČC), Jožko Sobolík (hydina VV a ČC), môj otec B.Blecha st. (holuby VV) a ja (holuby ČC) po návrate z úspešnej výstavy v Lehniciach.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
4.-6. 10. 2013 X. Podhorská výstava zvierat JABLONOVÉ
1111 /13 Čestná cena
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
10.10.-13. 10. 2013 Výstava zvierat MALACKY
135 /11 Čestná cena
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
2.11. 2013
34. speciální výstava holubů výletků českých voláčů sivých
Libčice nad Vltavou
1105 /13 Čestná cena
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
23.-24. 11. 2013 XVI. Celoštátna výstava zvierat, NITRA
1111 /13 Čestná cena
Pohľad do voliéry pre výletky (2012)
Výletky 2013
VÝSTAVY 2014:
Január
Lehnická výstava holubov: čestná cena
September
Oblastní výstava Lehnice: Čestná cena
Žitnoostrovská výstava Lehnice: Čestná cena
Október
XI. Podhorská výstava Jablonové: 2x čestná cena, 1x cena predsedu ZO (najlepší mladý holub)
Oblastná výstava Senec: čestná cena
November
Špeciální výstava výletkú Českých voláčú sivých, Okresní výstava Kolín (CZ)
-čestná cena
-víťazná kolekcia
-titul první dáma výstavy (najlepšia stará holubica+dva mladé výletky)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
TITUL MISTR KLUBU Českého voláče sivého za rok 2014
(súčet bodov klubových súťaží za rok 2014)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Výstavy 2015
Január
Speciální výstava holubú Českých voláčú sivých, Stredočeská výstava NÁŠ CHOVATEL, Lysá nad Labem (CZ)
-šampión
-čestná cena
-víťazná kolekcia
Lehnická výstava holubov: čestná cena
September 2015
Mikulovská výstava zvierat: čestná cena
Žitnooostrovská oblastná výstava Lehnice: ŠAMPIÓN
Október 2015
Podhorská výstava Jablonové: ŠAMPIÓN, pohár starostu
Okresná výstava zvierat Malacky: ČESTNÁ CENA
Okresná výstava zvierat Senec: ČESTNÁ CENA
November
Špeciální výstava výletkú Českých voláčú sivých, Okresní výstava Kolín (CZ)
-čestná cena
Výstavy 2016
Január
Speciální výstava holubú Českých voláčú sivých, Stredočeská výstava NÁŠ CHOVATEL, Lysá nad Labem (CZ)
-šampión
-víťazná kolekcia
Žitnoostrovská výstava holubov, Horné Janíky
-šampión
Výstavy 2017
Mistr KLUBU ČVS, varieta kapratý tmavohrotý za rok 2016
Špeciální výstava výletkú Českých voláčú sivých, Okresní výstava Kolín (CZ)
-víťazná kolekcia
JIHOMORAVSKÁ VÝSTAVA, Moravia Brno
-čestná cena
Silvestrovská výstava, Jablonové
-šampión
Výstavy 2018
Speciální výstava holubú Českých voláčú sivých, Stredočeská výstava NÁŠ CHOVATEL, Lysá nad Labem (CZ)
-šampión
-víťazná kolekcia
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vzorník ČVS
Nově zvolená ÚOK OH má zájem novelizovat vzorník z roku 2009 a proto př. Petrovský oslovil všechny kluby, aby připravili připomínky a předložily své návrhy do komise pro standardy. Výbor klubu projednal a zaslal, níže uvedený, návrh na úpravy ve vzorníku. Výbor pojal tuto výzvu dost ze široka a tak jsme opravili nejen některé nepřesnosti ve znění, ale navrhli i rozšíření kreseb o bělopruhé a bezpruhé v kombinaci s tmahohrotou i bělohrotou a to vše i pro další dvě základní barvy, hnědou a popelavě červenou. Jsme si vědomi, že naše členská základna je omezená a šlechtění těchto variet asi dlouho zůstane dílem jednotlivců a nebo zatím jen na papíře. K tomuto kroku nás vede určitá obava, aby někde ve světě nevyšlechtili našeho siváka v barvě hnědé a popelavě červené a nestalo se z něho nové plemeno v jiné zemi a my jsme se nedostali do podobného postavení, jako chovatelé českého stváka. Věřím, že pochopíte tento krok a pokusím se osvětlit laicky podstatu tohoto kroku z pohledu genetiky. Ledový faktor Ic, tedy ta zinkově šedá, či ledová není barvou v genetickém slova smyslu. Představte si, že jde o jakýsi kabát, či sako, které se nám jeví jako zinkově šedé, či ledové. Pod ním je košile a ta u současně uznaných ČVS, má barvu černou, tedy jednu ze základních holubích barev. Proto pruhy a kaprování jsou šedočerné až černé. Pokud pod stejné sako, nebo chcete-li kabát, si veznete košili hnědou, budou pruhy i kaprování hnědé a u popelavě červené(poštovní), budou červené, ale to sako zůstane ledové. Základními barvami v holubí říši jsou černá, hnědá a popelavě červená. Jejich ředěním dostáváme celou řadu jak je obecně známe. Uvedu příklad u černé. Řada začíná černou, přes různé odtíny modré s kaprováním, následují modří pruhoví, opět s různými odstíny modři a až bezpruhé s různými odstíny. Toto není vyčerpávající a úplně, ale domnívám se, že pro pochopení to bude dostačující. A nyní text návrhu vzorníku, který byl odeslán 1.4.2011 ÚOK OH a př. Sčebel s př. Cikem jej presentovali i na setkání klubů v Litovli dne 2.4.2011.
Názvy dle ES: N – Tschechischer Eiskröpfer, F – Boulant Tchéque, A- Czech Ice Cropper.
Zařazení v seznamu plemen ES: voláči č. 325
Původ: Česká republika
Plemenné znaky
Voláč střední velikosti se silnější, mírně vztyčenou postavou a dobrou volatostí. Vyniká typickým sivým zbarvením s tmavými pruhy nebo kaprováním štítů křídel ve všech třech základních barvách.
Posuzování
Celkový dojem – tělesné tvary-volatost-barva opeření-kresba-barva očí-obočnice a zobák.
Exteriér
Hlava: zaoblená se širším klenutým čelem a znatelným záhlavím.
Oči: červené, obočnice užší, jemné a šedočerné.
Zobák: středně dlouhý, šíře nasazený a černý.
Ozobí: je slabě vyvinuté s jemným popraškem.
Křídla: přilehlá k tělu, kratší ocasu, dobře kryjí záda a nekříží se.
Ocas: je středně dlouhý, dobře složený nesený v linii zad a nedotýká se země.
Opeření: je dobře přilehlé, husté a krátké s bohatým pudrem.
Nohy: středně dlouhé, úměrné velikosti holuba, červené, běháky a prsty neopeřené, drábky černé. Postoj nohou mírně podkleslý v patním kloubu.
Krk: dostatečně dlouhý. Šíře a nasazení volete je shodné se šířkou hrudi a pod zobák dobře přitažené.
Barva a kresba
Barva je sivá, světle ledově šedá, resp. zinkově šedá, po celém těle stejnoměrná, na voleti se stříbřitým leskem. Kresba-bezpruzí, bělopruzí, tmavopruzí a kapratí, v kombinaci s tmavohrotou a bělohrotou barvou ručních letek. Kresba na štítech je v základní barvě tedy šedočerná, hnědá a popelavě červená. Ocas zdobí širší tmavý pruh v základní barvě, mimo červeně popelavé , kde chybí.
Rázy
Tmavohrotí bezpruzí, pruhoví a kapratí. Ruční letky jsou, podle základní barvy šedočerné , hnědé a popelavě červené. Bělohrotí musí mít 10 ručních letek a z toho krajní, v počtu 3-8 bílých, se stejným počtem v obou křídlech. Ideální je počet 6×6 bílých letek.
Vady
Velké: chybějící volatost, krátký krk, vodorovně nesené tělo, slabá a malá postava, silně zamodralá, narezlá, tmavá nebo jinak odlišná barva, tmavý kostřec, bílá záda a podocasník, bílá pera v ocasu. U bělohrotých rozdíl 3 a více bílých ručních krajních letek z deseti . Široké, spojené, nedotažené pruhy u pruhových. Příliš slité nebo řídké kaprování. Plochá hlava, slabý a světlý zobák, jiná barva očí, červené a hrubé obočnice, dlouhá a zkřížená křídla, otevřená záda, široký a dlouhý ocas s jiným počtem rýdovacích per než 12, opeřené nohy, třepenité peří, bílé drápky u tmavohrotých.
Malé: shora uvedené v malém rozsahu, světlé obočnice, světlejší letky u tmavohrotých, náznak třetího pruhu u pruhových, nepravidelné kaprování, světlé nebo nepravidelně zbarvené drápky u bělohrotých.
Kroužek č. 8
Návrh vyhotoven na výborové schůzi 27.3.2011
HISTÓRIA ČVS
Je potomkem prvotně nevolatých siváků, kteří pro náruživé polaření, vynikající plodnost a líbivé zinkově stříbřité zbarvení, byli před více než 150 lety nejhojněji se vyskytujícími užitkovými holuby na venkovských dvorech v Čechách.
S vděčností můžeme vzpomínat všech těch neznámých chovatelů, kteří se na jeho vývoji a šlechtění podíleli. Škoda jen, že naši předkové byli tak skoupí na psané slovo a že o nich tak málo víme z minulých dob.
Ve starých časopisech Svět zvířat a Zvířena (1910-1914) je zaznamenáno, že chovem a pěstěním sasíků na přelomu 19. a 20.století se zabývaly i legendy českého holubářství jako staváčkaři bratři Kotánové z Rašovic u Týništěn nad Orlicí, Fr. Kovařík Tovačovský a soukeník Kalnach z Rychnova, nebo vydavatel časopisu Zvířena a předseda Klubu pěstitelů holubů v království Českém Ant. Král ze Smíchova i jednatel spolku východočeských pěstitelů holubů profesor Alois Strnad z Rychnova, který pravidelně inzeroval odprodej volatých sasíků a sakspenížků. První zmínka v holubářské literatuře byla dohledána v knize rakouského autora p. M.Paulyho “Illustriertes Handbuch der Geflúgelzucht” (2.vydání 1909-14), kde dokumentuje chov sivého voláče ve východních Čechách z okolí Vamberka, Rychnova, Hradce Králové, Chocně a Vysokého Mýta. Z českých autorů Ant. Jeřábek v knize “Chov holubů pro užitek a sport” vydané roku 1910 uvádí siváky v kapiotle “Holubi domácí, polní” i v kapitole o českém staváku v odstavci rozdělení staváků podle barvy – bílí, černí, sasíci (siváci), červení, žlutí… Na Zemské výstavě pěstitelů pro Čechy, Moravu a Slezsko konané v Praze 6. – 8.12.1913 jsou v katalogu zapsáni vystavovatelé sasíků statkáři Adolf Doležal z Chval u Hor.Počernic a Jan Můgo z Netolic s kapratými sasíky.
Samostatným plemenem byli siváci uznáni až roku 1925 v “Knize standartu holubích plemen”, kde je zpracován a publikován i jejich první vzorník.
První polovina minulého století je obdobím českého staváka, moravského pštrosa a jiných modních plemen a sivák postupně ztrácí své obdivovatele. Úpadek chovu je patrný při čtení starých katalogů oblastních i celostátních výstav, kde skrovný počet siváků reprezentuje úzkou skupinu jeho chovatelů. V chovatelských časopisech a holubářské literatuře koncem 30. a začátkem 40.let, naléhavě vyzývají holubářští odborníci chovatele k záchraně před degenarací a vyhynutím chovů ČVS. Nezapomenutelný holubářský nestor Vojtěch Mrštík v knize “České holubářství” vydané v roce 1940, kterou redigovali Jindřich Voráček a ing.Jan Bureš, píše doslova: “Český voláč sivý, jemuž lidově říkají “slezinka” je ze všech našich plemen nejméně rozšířen. Jsou to vpravdě jen trosky chovu, čítající sotva několik desítek párů, soustředěné v rukou nejskromnějšího počtu pěstitelů, které dnes čekají na poslední záchranu. Nepochopí-li dnešní doba tento zoufalý stav krásného českého plemene, zmizí sivý voláč naší vinou a před našima očima, tak jako v nezájmu generací předchozích zaniklo mnoho krásných českých plemen”.
Neutěšená situace v chovu ČVS se podstatně nezlepšila ani v poválečném období až do začátku 60.let., kdy tento stále vitální polař je držen chovateli víceméně z tradice pro svoji užitkovost pouze na holoubata. Nejednotnost chovatelů a velice rozdílná kvalita chovů ČVS přiměli v roce 1961 J. Tréglera z Mostu vyzvat chovatele k založení speciálního klubu ČVS se sídlem v Lounech, v čele s předsedou Janem Budkem z Bíliny. Dobrá myšlenka zanikla záhy, pravděpodobně proto, že se nenašel dostatek obětavých nadšenců, kteří by se této práce ujali a postupovali ve šlechtění společně s jasným cílem. Až do založení klubu v roce 1978, se chovatelé ČVS prakticky poznávají náhodně na trzích při výměně holubů nebo při větších výstavách. Až článek v Chovateli 7/77 adepta na posuzovatele a v té době jediného majitele plemeného chovu Mil.Tlučhoře, který napsal velmi pěkné pojednání o ČVS, ve kterém se dotkl i některých šlechtitelských problémů. V závěru článku apeluje k založení klubu a následně obesílá i přihláškami 56 chovatelů ČVS. Po bohaté korespondenci, osobních návštěvách, i výměně názorů mezi př. Tlučhořem, Beranem, Ehlem, Cikem a několika dalšími chovateli se uskutečňuje 21.- 22.1.1978 v Plačicích “Nultá výstava ČVS”. V nové výstavní hale se představilo 13 chovatelů v expozici 77 kusů ČVS, z toho 52 pruhových, 10 kapratých, 2 pruhové bělokosé a 13 kapratých bělokosých. Při této výstavě se sešel přípravný výbor, který vytvořil podmínky k založení klubu. Ustavující schůze “Klubu chovatelů holubů českých voláčů sivých” se uskutečnila 21.5.1978 v Zrcadlovém salonku hotelu Evropa na Václavském náměstí v Praze za účasti 16 z 30 přihlášených členů.
Předsedou klubu byl zvolen Tlučhoř Miloslav z Nepomuku, místopředsedou Šiška Vladimír z Bratislavy, jednatelem Beran Josef z Olešnice, pokladníkem Soška Josef z Prahy, hospodářem Špičák Milan z Dětřichova, poradci chovů Ehl Jiří z Plačic a Pilát Jan z Brankovic. Předsedou revizní komise Cik Jiří z Praskačky.
Dalšími zakládajícími členy se stali: Jaroslav Bečan z Mohelnice, Alois Brandejs z Albrechtic nad O., Miroslav Burda z Římova, Frant.Císař z Krop.Vrutice, Vladimír Filip z Blanska, ing. Miloš Halík z Trhové Kamenice, Václav Chvála ze Středokluk, Frant.Jedlička ze Lhoty p.L., Václav Kutil ze Kdýně, Josef Linhart ze Staré Paky, Josef Melichar z Radčic, Břet.Navrátil z Oskavy, Josef Pavlas z Nové Paky, Jan Plecháč ze Staré Paky, ing.Jaroslav Příhoda z Kaplice, Jan Sasín z Č.Krumlova, Jiří Sčebel z Librantic, Jan Scholz ze Suchého Dolu, dr.Václav Špilar z Petrohradu, Pavel Štrych Velká Kráš, Bohuslav Trnka z Lysé a Ladislav Ušatý z Chrášťan u Týna nad Vlt.
Sjednocení chovatelů a ustavení speciálního klubu bylo počátkem pospolitého a cílevědomého zvelebování všech kresebných rázů ČVS.